O filme » Povedali o nás
Do projektu „Návrat rysov“ sa Ministerstvo životného prostredia SR zapojilo z viacerých dôvodov. Prvým z nich je nadmerný úbytok rysov v našich lesoch, ktoré sa v nich v minulosti bežne vyskytovali. Slovensko je krajinou s prekrásnou prírodou vyznačujúcou sa bohatou biodiverzitou, pestrosťou rastlinných i živočíšnych druhov. Mnohé z nich sa však necitlivými zásahmi ľudskej činnosti pomaly vytrácajú. Je našou povinnosťou chrániť prírodné dedičstvo a zachovať ho pre budúce generácie. Ministerstvo ako ústredný orgán štátnej správy podporuje a chráni voľne žijúce živočíchy, a preto sme radi, že môžeme byť súčasťou projektu, ktorého hlavným poslaním je návrat dvoch rysích mláďat do voľnej prírody. Všetci si musíme uvedomiť, že nie sme pánmi prírody, ale sme len jej správcami, ktorí musia byť dobrými hospodármi i ochrancami zároveň.
Ďalším dôvodom zapojenia sa do projektu „Návrat rysov“ je zvyšovanie environmentálneho vedomia ľudí a celej spoločnosti, ktorú považuje Ministerstvo životného prostredia SR už dlhodobo za jednu zo svojich priorít. K neformálnym cestám šírenia environmentálnych myšlienok nepochybne patria aj filmy. Navyše je tento projekt vhodným a účinným spôsobom environmentálnej výchovy pre deti a mládež, ktoré prostredníctvom filmu o rysoch budú mať jedinečnú príležitosť spoznať toto zviera, jeho stravovacie návyky či prispôsobivosť v prírode.
Rozhodol som sa podporiť dobrú myšlienku návratu dvoch ohrozených šeliem do prírody. Myslím si, že podobne ako človek, aj zvieratá potrebujú svoj domov. A tým domovom je pre Lízu a Mura les, kam patria. Verím, že obom mladým rysom sa návrat do voľnej prírody podarí a že prekonajú všetky nastavené prekážky.
Ing. Ján Chrbet
minister životného prostredia SR
...........................................................................................................................................................................................................................................................
Naša podpora projektu Návrat rysov je priamym dôkazom, že výkon práva poľovníctva v žiadnom prípade nevnímame len ako lov.
Poľovníctvo je hlavne poznanie, starostlivosť, úcta a pokora voči prírode.
Návrat šeliem do prírody môže byť vďaka výdobytkom modernej techniky zdrojom cenných poznatkov o spôsobe života, získavaní potravy, rozmnožovania.
Rysíčatá Muro a Líza si bezpochyby nájdu svoj nový domov v lesoch Veľkej Fatry.
Je symbolické, že na ceste k nemu ich sprevádzajú aj lesníci, starostliví opatrovatelia a hospodári ich prirodzenej domoviny – lesa.
doc. RNDr. Ing. Jozef Minďáš, PhD.
generálny riaditeľ š.p. LESY SR
...........................................................................................................................................................................................................................................................
Zoo Ostrava: Podporujeme chovy i zvířata v přírodě
Proč se do projektu "Návrat rysov" zapojila Zoo Ostrava? "Důvodů je hned několik", vysvětluje její ředitel Petr Čolas.
Jedním z hlavních úkolů opravdu moderních zoologických zahrad je, narozdíl od ještě ne tak dávné minulosti, co nejaktivnější podíl na ochraně světové biodiverzity. A to nejen účastí na záchranných chovech v lidské péči chovaných zvířat (tzv. "ex situ"), ale i na projektech přímo v přírodě ("in situ").
Posláním moderních zoologických zahrad, v souladu s právem Evropských společenství, je přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči. Světové komunity zoologických zahrad a akvárií se ale zároveň snaží, aby všichni její členové byli přímo zapojeni do programů ochrany zvířat ve volné přírodě. Zoologické zahrady a akvária se tak stále podílejí i na podpoře a ochraně volně žijících zvířat i jejich stanovišť.
Projekt „Návrat rysov“ tak zapadá do tři roky staré koncepce Zoo Ostrava. Ta si klade za cíl podpořit aspoň některé vybrané projekty "in situ". A navíc, pana Miloše Majdu osobně znám dlouhé roky a jeho podíl na jiném, pro přírodu České republiky velmi významném projektu „Návrat orla skalního“ je zcela zásadní. No a na několik DVD z produkce pana Tomáše Hulíka se mi stačilo jen jeden večer podívat, abych věděl a udělal si dostatečně jasnou představu o tom, co všechno se mu pro šíření myšlenek ochrany přírody už podařilo udělat. Když se tedy na Zoo Ostrava realizátoři projektu obrátili, neměli jsme vůbec žádný problém jim maximálně vyjít vstříc.
Dalším z programů, v němž ostravská ZOO mimochodem jako první zoologická zahrada nejen v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ale i v celém tzv. postkomunistickém světě figuruje, je "in-situ" projekt na záchranu nejvzácnějšího primáta světa - hainanského gibona (Nomascus nasutus hainanus). Další aktivitou je ochranářský projekt v severozápadním Madagaskaru v oblasti Sahamalaza, zaměřený nejen na ochranu jediného primáta světa kromě člověka, který má modré oči – lemura Sclaterova ( Eulemur macaco flavifrons ), ale i celého místního křehkého ekosystému a místních komunit. Tento projekt probíhá pod záštitou Společnosti pro ochranu volně žijících organismů (WCS).
V rámci České republiky se pak aktivně jako významní partneři realizátora projektu Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně – Záchranná stanice a středisko ekologické výchovy v Bartošovicích - podílíme na doposud nesmírně úspěšně probíhajícím projektu "Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd". A to samozřejmě není ani zdaleka všechno, konference pro učitele biologie, ekologická výchova, propagace trvale udržitelného rozvoje, používání obnovitelných zdrojů energie, soutěže o přírodě ročně pro tisíce dětí, či třeba více než 250 v Zoo Ostrava odchovaných a do volné přírody vypuštěných sov pálených ( Tyto alba guttata ) či desítky odchovaných a přírodě vrácených ohrožených sýčků obecných ( Athene noctua ), jsou toho nejlepším důkazem.
Petr Čolas
ředitel ZOO Ostrava
Více o projektech in situ a podílu ZOO Ostrava na Světové strategii ochrany přírody čtěte na www.zoo-ostrava.cz v sekci ochrana přírody
...........................................................................................................................................................................................................................................................
Zoo Ostrava se zapojila do projektu návratu rysů do přírody
Díky mimořádné shodě okolností jsme si mohli splnit další sen – dali jsme možnost dalšímu živočišnému druhu vrátit se do přírody. Vypadá to jako snadná záležitost. Vždyť je to jeden z hlavních cílů zoologických zahrad. Hlavním cílem je vytvářet pojistky, rezervy, pro případ, že v přírodě nějaký druh vyhyne. To se zahradám daří, zvláště v chovu savců, ale také ptáků. Ostatní skupiny obratlovců jsou trošičku opomíjeny, ale i tady se situace postupně v zoologickém světě mění. U bezobratlých živočichů to nijak slavné není, a tito nepatří k příliš častým chovancům.
Jestliže tedy máme v pojistném chovu vzácné a ohrožené druhy živočichů, je myšlenka na jejich návrat do přírody vzrušující. Vyvstává však vždy spousta otázek. Především, patří dané zvíře z chovu v zoo skutečně ke správné populaci, která se vyskytuje v zamýšleném místě vypuštění? V tom udělaly zoologické zahrady od svého vzniku obrovský kus práce. Velká část chovaných druhů, obvykle ty vzácné a ohrožené, má ke svému prospěchu nad sebou odborný management, v podobě EEP (Evropský záchranný program) nebo ESB (Evropská plemenná kniha). V obou případech tak je podchycen každý jedinec daného druhu, takže se dá snadno zjistit, jestli ke správné populaci či poddruhu patří.
Další otázkou je, jestli je vůbec kam zvíře vypustit. To není vůbec jednoduchá záležitost. Občas slyším od některých lidí, dovolím si říct od těch nepolíbených touto problematikou, proč vůbec zvířata v zoo máme, proč je nepustíme do přírody. Tahle otázka má mnoho aspektů, ale nejpodstatnější je především fakt, že právě proto zvířata musíme chovat v lidské péči, protože na mnohých místech už původní příroda není, nebo podmínky v ní jsou natolik změněné, že daný druh už nemá kde žít. Takže i početná odchovaná mláďata, v uvozovkách přebytky zvířat daného druhu v zoo, které často máme díky dobře zvládnuté problematice chovu, mohou celý život strávit už „jen“ v zoo.
Jsou i další otázky. Bude dané zvíře na život v přírodě připraveno? Bude možné sledovat další jeho osud? Bude skutečně ve své „nové“ domovině v bezpečí před lidským faktorem? Bude trvale zajištěn tým nadšených odborníků, kteří nad dalším vývojem budou bdít? Budou zajištěny potřebné a nezbytné finance?
Když to vše sečteme, se znalostí problematiky chovu zvířat, legislativy, se znalostí podmínek v dané lokalitě atd., nám mnoho druhů zvířat pro podobné projekty nezbývá.
Proto jsme velmi rádi, že jsme mohli - vedle podílu na repatriaci sýčků obecných, sov pálených a orlů skalních v Česku a vedle podílu na projektech na záchranu nejvzácnějšího primáta světa - gibona hainanského a na ochranu lemura Sclaterova na Madagaskaru, poskytnout další pomocnou ruku. A právě rys karpatský (Lynx lynx carpathicus) je tím druhem, který splnil nelehká kritéria, plynoucí z otázek, které jsem nastolil na úvod.
Rys ostrovid je veden v Red Data Book, tedy v Červené knize ohrožených druhů jako Near Threatened, tedy blízko ohrožení. V Česku je druhem silně ohroženým a na Slovensku jeho stavy v současnosti neradostně klesají! Pro rysy byla vytvořena Evropská plemenná kniha (ESB), kterou vede zkušený koordinátor Lars Versteege. Náš chovný pár má prokazatelně kořeny ve slovenské přírodě. Navíc, samici, prvorodičce, se podařil vrh o čtyřech koťatech! To velmi dobře zapadalo, protože jsme mohli dvě koťata pro tento projekt odebrat a další dvě samice odchovává sama. Pokud by koťata byla například jen dvě, nemohli bychom žádné zvíře pro projekt poskytnout, protože samice musí nějaké kotě sama odchovat a pro samotná koťata je zase podstatné, aby nevyrůstala sama, bez sourozence.
Vše se tedy vydařilo. Obě rysata, samička Liza a sameček Muro, jsou nyní s asistencí našich přátel připravována na samostatný pobyt ve svém domácím prostředí. Za všechny zaměstnance Zoo Ostrava jim přeji, ať se jim návrat podaří. Jsme si vědomi všech rizik. Není řečeno, že oba přežijí dostatečně dlouho, aby po sobě zanechali potomstvo. Příroda je plná rizik. V naší přírodě je však jedno riziko ještě větší, a to představuje člověk. Ne náhodou je právě nadcházející rok ve znamení Kampaně na záchranu evropských šelem, kterou zaštiťuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) a kterou všechny evropské zoo aktivně podporují. Věříme, že i s pomocí této kampaně přispějeme k tomu, aby Liza a Muro dorostly v divoké šelmy, které budou bezpečně vládnout svému lesnímu království.
Jirka Novák
zoolog ZOO Ostrava
...........................................................................................................................................................................................................................................................
Prečo Rajec a rysy?
Dôvod, prečo sa značka Rajec zapojila do projektu Návrat rysov, je celkom jednoduchý. Prirodzenosť a prírodnosť sú hlavné benefity pramenitej vody Rajec a tiež Rajeckej doliny, kde Rajec pramení. A teší nás, že tieto charakteristiky prostredia Malej Fatry umožňujú rysím mláďatám – Murovi a Líze - vrátiť sa zo zajatia do voľnej prírody.
Tomáš Hulík a Miloš Majda si svojím osobným prístupom a skúsenosťami získali našu dôveru. Zároveň v nás vzbudili úctu a obdiv, koľko svojho času, pozornosti a života investujú do znovuzrodenia niečoho, čo človek svojou nedbanlivosťou a možno aj nevedomosťou zničil. Presvedčili nás, že Malá Fatra je „patentovaná prírodou“ a je tiež optimálnym prostredím na takýto jedinečný projekt návratu rysov do života divokých zvierat. Sme radi, že sme dostali príležitosť zapojiť sa do projektu a svojou troškou prispejeme k verím úspešnému finále tohto v niektorých momentoch až dojímavého príbehu. Som tiež presvedčená, že DVD a kniha, ktoré vzniknú ako kronika návratu rysov do voľnej prírody, podporia vzťah divákov k prírode a presvedčia ich k zodpovednému správaniu sa pri návšteve prírodných divov Slovenska a ďalších krajín.
Lucie Blahová
Brand manager pre značku Rajec
Kofola Holding a.s.
...........................................................................................................................................................................................................................................................